Pozemek je specifický svou koncovou polohou v rámci lokality, což mu zajišťuje rovněž velmi klidný uliční předprostor, protože ulice u něj končí. Zároveň ale vyžaduje otáčení vozidel na pozemku, jelikož místo pro otáčení je vzdáleno více než 60 metrů a couvání k němu je velmi nekomfortní.
Do základního konceptu návrhu nejvýznamněji zasáhla morfologie terénu. Snaha o využití jak „dolní“ jižní části zahrady, tak i „horní“ severní části vedla k návrhu dispozice v 1.pp orientované jižně a v 1.np orientované západně. 1.np je pak přímo napojeno na severní horní zahradu. Díky tomu je zahrada rozdělena na „společenskou část“ v úrovni 1.pp s terasou obývacího pokoje a na „soukromou část“ se vstupy z 1.np s ložnicemi.
Vzniká tak hmotový koncept „domu s přístavkem“, i když významově jaksi převrácený. V přístavku je společenská část domu – obývací prostor s kuchyňským koutem a velkorysou venkovní terasou. V hlavní dvoupodlažní hmotě domu se pak nachází v 1.pp zázemí domu – předsíň, garáž, sklad, technická místnost, v 1.np ložnice, šatna, koupelna a druhá soukromá terasa z větší části na přístupné vegetační střeše obývacího pokoje.
Střecha dvoupodlažní části má na západní straně výrazný přesah, aby byly kryty výstupy z ložnicového patra na zahradu proti slunci i proti dešti. Dům tak získává asymetrickou figuru, která ještě podpořena nesymetrickým sklonem sedlové střechy. Okenní otvory jsou navržené utilitárně, v přímém kontaktu se zahradou vertikální dveře, jinde horizontální s parapety. Rohové okno v 1.np dále podporuje asymetričnost domu.
Spolupráce:
Statika: Ing. Tomáš Černý
Zdravotechnika, vytápění: Jan Bauer
Elektroinstalace: Petr Ton