Přestavba stodoly na nájemní bydlení

Bývalá zemědělská usedlost čp. 13 leží v jihovýchodní části Dolních Měcholup, přímo u Kutnohorské ulice. Je součástí historického jádra obce, i když dnes vlastně na okraji zástavby. Areál má podobu jakéhosi protáhlého písmene U částečně uzavírajícího dvůr ze severní strany. Při jižní straně pozemku zůstaly původní kůlny a chlívky porůznu v průběhu času stavebně drobně upravované.

Jasným záměrem klienta bylo vytvoření nájemního bydlení. Protože nás elegantní vnitřní prostor stodoly oslovil, zvažovali jsme možnosti jeho využití. Cestou k zachování vnitřního prostoru stodoly by bylo buď nebytové využití (například samostatná vestavba kanceláří se showroomem a podobně) nebo návrh velmi nestandardního bydlení (velkoprostorové vícepodlažní byty). Po diskusi nad těmito možnostmi se klient rozhodl pro variantu s rozdělením na menší byty.

Území je v ÚP vedeno jako Historické jádro bývalé samostatné obce, což znamená povinnost zachovávat charakter zástavby, výškovou hladinu, podlažnost, střešní krajinu a podobně. V budoucnu se počítá i s využitím zadní části areálu (nyní zahrada), proto je navrhovaná stavba orientována hlavním vstupem směrem na východ, nyní jakoby dozadu. Z prostoru dvora je navržen druhý vstup, protože do doby změny územního plánu je hlavní příjezd do areálu z Kutnohorské ulice a parkování umístěno ve dvoře.

Studie byla zpracována ve dvou variantách jako podklad pro rozhodnutí klienta o dalším postupu projektových prací.

Varianta Novostavba

Novostavba znamená kompletní odstranění stávající stodoly a výstavba nového objektu na stejném půdoryse.

Návrh zachovává charakter stodoly, tedy lapidární tvar obdélníkového půdorysu a jednoduché sedlové střechy. Hmotu dotvářejí dva velkorysé „krabicovité“ vikýře, které jednak vychylují vizuální těžiště objektu směrem na jih do volného prostoru, jednak zlepšují využitelnost obývacích pokojů podkrovních bytů.

Vnitřní uspořádání je lapidární. Schodišťová hala je úsporná a přehledná, dispoziční řešení vlastních bytů konvenční, zadáním bylo maximalizovat vnitřní obytnou plochu na úkor doplňkových prostor, jako jsou balkony, lodžie, komory a podobně.

Varianta Rekonstrukce

Současně návrh sleduje také možnost využití stávající konstrukce stodoly. Důvodem je nejenom vyhnutí se bourání objektu, což samo o sobě bude velmi pracné a nákladné, ale rovněž jakási nostalgie. Prostor stávající stodoly je opravdu krásný, konstrukce na první pohled zachovalé a ve slušném stavu. I když je zřejmé, že dojem z vnitřního velkorysého prostoru stodoly nelze při stanoveném zadání zachovat, přesto studie nabízí možnost, jak konstrukce alespoň využít a zachovat tak víc než jenom odkaz na původní stodolu.

Vnitřní organizace domu je velmi podobná variantě Novostavba. Dům je základně rozdělen nosnou stěnou v podélné ose. Díky rozmístění stávajících konstrukčních prvků je však jižní část menší a severní větší. Dispozice využívá stávající ohromné otvory vrat pro schodiště, vstupy do objektu i okna ložnic. Dispoziční řešení jednotlivých bytů se přizpůsobuje stávajícím konstrukcím, vznikají tak někdy až trochu bizarní tvary místností.

Byty v přízemí mají větší světlou výšku. V podkroví je poměrně vysoká nadezdívka, světlá výška je ale už standardní. Prostor ve vrcholu krovu je rozdělen vodorovnými trámy, uprostřed dispozice je sic výška lehce přes 2m, ale jako samostatné další podlaží již využitelný není. V obývacích pokojích jsou proto navrženy galerie, které je rozšiřují, zvyšují a využívají celou výšku krovu. Galerie v obývacích pokojích mohou obyvatelé používat třeba jako pracovny, nebo pro přespání návštěv apod. Zároveň má každý byt úložný půdní prostor nad chodbou. Půdičky a galerie budou přístupné stahovacími schůdky.