Základní škola v Modřanech byla postavena na počátku 80. let dvacátého století tehdy standardními technologickými a procesními postupy. Jedná se o tvarově komplikovanou sestavu pavilónů o dvou až třech nadzemních podlažích se třemi dvory a několika křídly. Železobetonový skelet s výplňovým pórobetonovým zdivem a pásovými okny je v principu stále provozu školy vyhovující, postupně však dosluhují funkčně, technicky i morálně jednotlivé dílčí části stavby.
V severozápadním pavilonu se nachází v konstrukčním modulu D-E/5-6 ve 2.NP zázemí vychovatelek družiny a úklidová komora. Veškeré vybavení je ještě původní a dnes již technicky a morálně nevyhovující. Současný stav není vhodný ani provozně, protože přístup do úklidové komory je přes zázemí vychovatelek.
Cílem přestavby je kromě nápravy současného morálně a technicky nevyhovujícího stavu také provozní oddělení zázemí vychovatelek a zázemí úklidu. Družina navíc uvítá doplnění sprchového kouta pro občasné použití. Navržená dispozice umožňuje vstup do obou částí přímo z chodby, provoz úklidu tak nezasahuje do zázemí družiny, navíc se přesunem vstupu uvolňuje zákoutí v přilehlé chodbě, které slouží pro odkládání oděvu dětí ve družině. Pro vychovatelky je vytvořen ve vstupní místnosti prostor pro umytí, převlečení i odložení oděvu. Deska s umyvadlem umožňuje současné využití dvěma osobami, jedno místo pro mytí, druhé například pro úpravu vzhledu. V samostatné místnosti je pak záchod a sprchový kout. Protože využití sprchového kouta se očekává pouze příležitostně, je umístěn „až na konci dispozice“.
Záměrem je přinést zaměstnankyním ve družině do jejich náročného, rozjíveného a mnohdy i velmi hlučného pracovního života trochu klidu. Snažíme se proto dámám z družiny vytvořit atmosféru více odpovídající „domácí koupelně“, než „umývárně v práci“. Tomu je podřízen výběr zařízení i vzhledu. Návrh umyvadlové desky a polozapuštěného umyvadla s vysokou baterií umožňuje využití nejen k umytí rukou, ale i k dalším úpravám zevnějšku, navíc s dostatkem místa pro odkládání nezbytných pomůcek. Sytě modrá barva obkladů na neutrálním bílém pozadí navozuje pocit klidu.
V umývárně je v obkladu vytvořena vlastně umývací nika – jakýsi orámovaný koutek s umyvadlovou deskou. Do tohoto prostoru navrhujeme pruh vizuálně silné modré mozaiky. Díky této velmi drobné „fajnovosti“ prostředí umývárny nepůsobí tak utilitárně, byť se jinak jedná o zcela standardně vybavený prostor. Prostor záchoda navrhujeme čistý, bílý, jednoduchý. Analogicky „umývací nice“ je prostor sprchy opět vizuálně oddělen od zbytku do „sprchovací niky“, konkrétně strakatou modro-bílou mozaikou z běžných obkladaček formátu 10x10cm.