Stavební úpravy domu v Radlicích

Studie 2023

Oblast Na Farkáně navazuje na Malvazinky a tvoří výrazný hřeben mezi radlickým údolím na jihu a údolími s Plzeňskou a Jinonickou ulicí na severu. Byť obklopená intenzivním městským ruchem, zachovává si nevelká oblast Na Farkáně celkem příjemný dojem zeleného města drobnějšího měřítka.

Samotný dům čp. 228 je situován přímo do čela náměstí Na Farkáně, které je spíš ohbím ulic Na Farkáně I a Na Farkáně II než náměstím. Má tedy tak trochu výjimečnou polohu. Většina domů v okolí má šikmé střechy, často s mansardami, dvě podlaží a podkroví, téměř vždy stojí přímo na uliční čáře. Takřka všechny domy v okolí jsou řešeny jako dvojdomy, výjimečně i trojdomy. Společně s hojnými stavbami garáží pak vytvářejí téměř souvislé uliční fronty. Tři domy stojící v čele náměstí bývaly výjimkou, byly samostatně stojící, oddělené. Nicméně postupným stavebním vývojem se vlastně domy čp. 228 a čp. 188 propojily, také zřejmě nejdříve svými garážemi, následně pak i dalšími stavebními „doplňky“. I ve spojitosti se skutečností, že domy nejsou v jedné linii, oslabuje propojení jejich výlučnost.

Směrem do ulice má dům čp. 228 dvě podlaží a podkroví, přičemž přízemí s provozovnou má vysokou světlou výšku kolem 4m. Díky výšce provozovny a znatelnému sklonu pozemku má objekt směrem do zahrady odlišné patrování, suterén je ze zahrady přístupný, byť některé suterénní prostory jsou velmi nízké, případně mají podlahu zhruba metr pod úrovní zahrady. Strop nad přízemím je již v jedné rovině a patro a podkroví jsou řešeny standardně bez výškových nerovností. Dalším důsledkem převýšené provozovny v přízemí je také trochu nevyvážené řešení fasády, kde i přes velkorysé výlohy v přízemí stále zůstává ohromná plná plocha, díky které uliční fasáda působí trochu nesourodě. K tomu přispívá i vysoké prosklení domovního schodiště a na pohled provizorní řešení ploché střechy přístavby.

Záměrem stavebníka je kompletní přestavba podkroví včetně zcela nového tvarování střech. V souvislosti se špatným stavem zádveří je pak zamýšleno přistavět v místě zádveří novou hmotu s doplňkovými místnostmi přístupnými z mezipodest schodiště.

Návrh si klade za cíl sjednotit stávající poněkud rozháranou siluetu domu směrem do náměstí tak, aby dům stojící de facto v čele náměstí tvořil vizuálně jakési čelo prostoru. Není snahou vytvořit nějakou místní dominantu. Jednak sousední dům čp. 154 si již svým tvaroslovím, a hlavně nárožní věžičkou, hmotovou dominanci víceméně přivlastnil, jednak samotné náměstí navzdory svému názvu tak úplně náměstím není.

Proto je navrženo zdůraznění střední části domu, kterou vlastně tvoří původní objekt ještě před přestavbou z devadesátých let. Tato střední část nejen, že by byla plasticky zvýrazněná, ale bude také doplněna ve střešní části o štít. Celá nová hmota střechy vychází z lokálně běžných mansardových střech se štíty. Takových domů lze v okolí nalézt celou řadu, a to jak starších objektů s tradičními elegantními mansardami, tak i novodobých aplikací, které však často působí rozpačitě. Jedním z takových příkladů je také sousední objekt čp. 188.

Navržená střecha je tvořena dvěma částmi nad sebou – mansarda a vrchní „čepička“. Mansarda skrývá obytnou část podkroví, která se do ní propisuje různými okny, vikýři, zářezy včetně například terasy. Horní část je pak takzvaně krycí, je tvarově jednoduchá, pouze s přisvětlením střešními okny prostoru galerie nad obývacím pokojem. Hmotový návrh střechy se liší směrem do ulice a směrem do zahrady. Uliční fasádu je třeba sjednotit, naopak poněkud uniformní zahradní fasádě prospívá narušení výraznějším tvarováním. To je důvod přidání dalších balkonů, ustupující terasy a hranatých hmot vystupujících zpod vrchní „čepičky“.

V podkroví se nachází jedna bytová jednotka. Společenská část je navržena uprostřed na celou hloubku domu, do ulice v prostoru štítu je situována kuchyň s jídelnou, prostor je otevřen až do špičky střechy štítu, do zahrady u terasy je obývací pokoj. V okrajových částech dispozice jsou pak tři ložnice a dvě koupelny.