Rekreační oblast „V Hlubokém“ se nachází na rozhraní rovné, zemědělské a hojně urbanizované krajiny pražského okolí a přírodní, někdy až divoké, oblasti křivoklátských lesů, které vlastně začínají nedalekým přírodním parkem Povodí Kačáku. Terénní konfigurace lokality je dramatická, jedná se vlastně o výrazný ostroh se svahy s enormním sklonem a přístupovou komunikací přímo na hřebeni. Zřejmě to byla právě tato exponovaná a specifická poloha, co zapříčinilo vznik rekreační zóny, chatové oblasti.
Charakter zástavby je pro podobný druh lokalit typický, ohromná rozmanitost tvarů, barev, umístění na pozemku i technického a materiálového provedení. Platná prostorová regulace předepisuje max. 1 nadzemní podlaží a podkroví a maximální zastavěnou plochu rekreačního objektu 50m2. I přes odlehlost lokality, malé pozemky a platné regulace se některým vlastníkům podařilo vybudovat v oblasti rozlehlé nemovitosti, bohužel mnohdy až hrůzného vzhledu.
Pozemek klienta je na výraznějším, jižním úbočí, které se otáčí do klidné krajiny, těží tak jednak z velkolepých výhledů, ale i ze zastínění proti dopravnímu hluku nedaleké dálnice. Převýšení na parcele je na její délce cca 37m přibližně 16m, což dává průměrný sklon 43%, tedy asi 23°. To je spíše sklon střechy než zahrady. Nicméně odměnou za sportovní výkony při pohybu na zahradě jsou již zmíněné výhledy.
Základním záměrem bylo vybudování rekreačního objektu pro klidné trávení času s rodinou v příjemném přírodním prostředí, a to v současném standardu. Nový objekt je situován v horní části pozemku tak, aby mohl využívat výhledy do kraje i jižní, slunečnou, orientaci. Snahou bylo udržet v návrhu charakter chaty a umožnit všem místnostem výhled do kraje. To vedlo k velmi lapidární formě jednoduchého kvádru se sedlovou střechou umístěného po vrstevnici. Tento základní tvar bude osazen na podezdívku, která v příkrém svahu jednak vytvoří rovinu pro výstavbu domu, jednak bude obsahovat další užitné, suterénní, prostory. Jedním ze stěžejních témat v návrhu bylo nalezení nejvhodnější polohy terasy tak, aby byla propojená s hlavním obytným prostorem, ale zároveň i se zahradou, čemuž svah terénu příliš nepomáhá. Jako nejvhodnější řešení bylo vybráno umístění terasy pod hlavní obytnou místností. Kromě přímé návaznosti na zahradu navíc vzniká zastřešená část terasy, což je uživatelsky velmi vítáno, a to i za cenu nutnosti schodiště mezi obývacím prostorem a terasou.
Vnitřní dispozice objektu je opět velmi jednoduchá, v prvním podlaží je hlavní obytná místnost, koupelna a předsíň. Podkroví obsahuje prostory pro spaní, suterén pak terasu a skladovací zázemí. Schodiště je navrženo mezi suterénem a hlavní úrovní podél severní dlouhé fasády, kde je ho možné provozně, ale i tepelně-technicky oddělit od hlavní světnice. Schodiště do podkroví je pak již součástí vnitřního prostoru obytné místnosti.
Stejně jako je lapidární hmota a vnitřní organizace, zachovává si i vnější vzhled jednoduchou formu pracující s několika málo elementy. Hlavní vizuální prvky tvoří ohromné okno z obytné místnosti, vikýř podkroví a terasa v suterénu z poloviny zabořená pod domem, z poloviny vystrčená do prostoru zahrady.